Richard Falbr: Jak je to možné?

Od 1.ledna předsedá Evropské unii Dánsko. Je to země, kde jsou vysoké daně, silné odbory a velké přerozdělování. Přesto je to stát ve všem konkurenceschopný. Využil jsem příležitosti a při setkání s dánským velvyslancem v Praze jsem mu položil otázku, proč takový systém může fungovat v Dánsku a v dalších severských zemích. Připomínám, že jejich praxe je diametrálně odlišná od toho, co hlásá většina vlád v ostatních členských zemích, které vidí štěstí svého obyvatelstva v nízkém zdanění, ve válcování odborů a v nadávání na sociální stát a výdaje na něj. Protože mi nebyl schopen odpovědět, optal jsem se, zda to není tím, že to jsou protestantské státy. Protestanti totiž na rozdíl od katolíků nemají zpověď. Nemůžou tedy lhát, krást a smilnit, protože se pak ze svých hříchů nemohou vyzpovídat.

Vzpomínám si, že při prvním hodnocení tzv. Lisabonské strategie, která mimochodem skončila Lisabonskou tragédií, protože nic, z toho, co slibovala, se nesplnilo, nabídli severští členové Evropské unie recepty, které by bylo možné uplatnit v ostatních státech EU. Z nabídky nic nebylo. Byl bych velmi rád, kdyby Dánové využili svého předsednictví k tomu, aby ukázali ostatním členským státům EU, co a jak dělají a proč jsou tak úspěšní. Otázka je, jestli jejich radám a námětům bude někdo naslouchat.